Jo
předem chci upozornit , že to už si tady píšu jen pro vlastní potěšení....všichni dobře vědí , že tenhle blog byl odepsaný už na začátku, ale teď že už je definitivně v tahu. Stejně jsem si ale řekla, že když už mě
bacil ten nepříjemný bacil.....mohla bych mít čas sem něco napsat. I když v tomto případě je to spíš takový slovní plivanec:D
Až když jsem te'd nedávno byla u doktora, tak jsem si uvědomila, kolik je mi vlastně let.:D:D:Dno jo haha ale.....Nějak mezi řečí k doktorovi sestra totiž podotkla "tady slečně bylo 17" a doktor na to "no to už je jednou nohou dospělá". A já až doma si uvědomila hlubší význam těch slov. Pořád jsem si říkala, že se nic nezměnilo a dokonce, že mi mé letošní narozeniny přišly jako jedny z nejméně výrazných, ale včera tak k večeru jsem si něco uvědomila.....
Něco na tom rčení sladkých 17 opravdu je a já si po chvilce uvažování uvědomila, že to je opravdu ten neejideálnější věk jaký můžete mít. Možná budu znít jako bezduché děvče, ale myslím si že nejsem sama co si do svých 17 let v určitých situacích na letech přidala.....a upřímně řekněte mi která holka to nikdy neudělala.???!!! Ale v 17? Málo kdy. Vždyť většinou už jsou lidi dost rozumní na to aby vytušili, že největší zábava není se zpít do němoty a když už si chci dát za chladných podzimních večerů někde nějaký ten jeden svařáček s přáteli tak i číšník většinou upustí od té věty "předložte občanku" buď protože na vás vidí , že mu nehodláte poblít záchodky a nebo už jednoduše nerozezná jestli máte o ten rok víc a nebo míň a před přáteli vás nechce ztrapnit:D.......nebo........by vás na něj nejradši pozval sám:D:D:D:D
Když se to tak vezme tak upřímně i když mám někdy pocit, že škola se mě chystá zadusit, že náš dějepisář neí nic většího než odporná páchnoucí slizka, že prostě se dnem co má 24 hodin vše nemůžu stíhat. I tak se dá říct , že mám ještě poměrně bláhový život a ty opravdu závažné povinnosti se mi většinou výhýbají. a.....tak ....nevím ......
chtěla bych zastavit čas.......
možná to není 17 možná mám prostě teď štěstí ale každopádně jsem si včera uvědomila, že i když nevypadám jako Pamela a Bill Gates opravdu není můj otec.....
mám se báječně:)
Proč? Protože jsem si uvědomila, že mám opravdu skvělé přátele a za velkou část z nich může i tensing.......i když jak správně myslím podotkla Darča........to už nejsou lidi z tensingu co jsou naši kamarádi....teď už jsou to naši Kamarádi co taky chodí do tensingu, ale primární je u nich už teď ten význam, že jsou mí opravdoví přátelé. Taky jsem zamilovaná......a teď si říkáte.....aháááááá tak proto takové těžké melancholično........ale ne nebo možná trošku ale důležitý je ten neopakovatelný pocit, že prostě vám srdce bije za dva lidi:D No a ono mít po ruce to mužské rameno to taky není k zahození:D:D a pak v neposlední řadě....spíš v první....jsem věřící a včera jsem nahlédla do Nového zákona.....a jako věřícího i když čerstvého (no ok relativně:) mě to zase celkem dostalo.......no a pak že se nemám skvělel:)
aaaa vlastně i když tady budu zase jindy nádávat ( a to přijde mnhem častěji než taký optimismus jako teď) až mě navšíví Johny neboli má "oblíbená" pochmurná depka..........i tak si uvědomuju, že ani jinak nestrádám. A pak jsem si všimla, že to nikdy není mnou, že se mám dobře, že je to díky vám....lidem které prostě neskonale miluji a baštím.......
.a tak zamáčknu slzu a zastavím čas:)
PS: prosím přpomeňte mi tenhle post někdy.......bojím se aby to nebylo jen chvilkové pomatení mysli:D:D:D......:-*
